Kam se to posunulo — začátek roku 2018

Petra Matušková

Ahoj, musím začít svou obligátní větou — už dlouho jsem nic nenapsala.

Tentokrát je to pravda, protože je to skoro rok od mého posledního příspěvku. A musím ti říct, že ani nevím kde začít.

Asi tě zajímá, jestli už jsem milionář. Nooo nejsem. Namísto toho jsem vytáhla své kostlivce ze skříně a postavila se čelem ke svým finančním závazkům — a podala jsem žádost o insolvenci.

Protože ať jsem se snažila jak jsem se snažila, mé peníze nestačily na pokrytí všech požadavků. S nastavením zákonů bych vše asi ani do své smrti nesplatila. Využila jsem této možnosti — ne že bych dlužila milióny, ale úroky a poplatky všem těm exekutorům se vyšplhaly nad výši mých dluhů a to opravdu nad míru únosnosti.

Musím říct, že na to nejsem hrdá. Ale na druhou stranu jsem vylezla z ulity a začala jsem řešit problém, který byl časovaná bomba a komplikace ve všech směrech života.

Tím jsem začala asi tím nejtěžším tématem. Ale musela jsem.

Se Standou jsme spolu skoro dva a půl roku. Nejsme si vždy úplně sluníčkoví — máme své dny, máme své hádky, máme věci co nám vadí. Ale ustáváme, řešíme a jdeme stále dál.

Mé děti rostou. Je to k neuvěření, ale když se na ně dívám, říkám si, kdy se tohle stalo. Jsem na ně pyšná — ne kvůli prospěchu — ale jsou fakt skvělé. Mého přítele Standu neuvěřitelně zbožňují a troufám si říct, že on je taky. Přijaly ho do našeho života, tak jako by s námi byl odjakživa.

A co práce?

No, to je taky pěkná kapitola mého života. Už nejsem včelička, která lítá jak trdlo a hledá svůj směr. Mám cíl a za ním jdu.

Musím ti říct, že až dnes vidím různé dopady mých snů a rozhodnutí. A kdyby jich nebylo, asi bych dnes nepsala tyto řádky.

Tobě tím nechci ukazovat jak jsem dobrá a plácat se po zádech. Na tom co se děje dnes jsem pracovala roky. Začínala jsem prací sama na sobě a hledala jsem. Prosila jsem o cestu a dělala rozhodnutí, která byla více či méně těžká. Přijímala jsem výzvy a stavila se za svoje průšvihy.

Píši to proto, abych ti mohla říct jak důležitá je víra, rozhodnutí, že to chceš jinak. Přes všechny karamboly se zvednout a jít — znovu a znovu, ať už je to jakkoli ubíjející.

Já jsem překonávala svou slabost kvůli holkám. A kvůli tomu, že já jsem to chtěla jinak.

Samozřejmě pořád řeším problémy, i teď řeším spoustu věcí. Ale řeším je jinak — vím totiž, že to jde.

Pořád dělám nová rozhodnutí, pořád posouvám své cíle. A pořád překonávám samu sebe.

A tobě chci dát odvahu ke změně — k rozhodnutí, které ti třeba překope život od samého základu. Ale pokud cítíš, že to chceš jinak — udělej to a na nic nečekej.

Je nový rok. Moje mamka říká, že si máme položit osmičku a je z toho nekonečno — nekonečno možností ke změně a novým začátkům.

Pro mě byl rok 2017 plný změn, stalo se hrozně moc věcí. A přeju si, aby rok 2018 byl ještě šťastnější.

Tobě přeju jen to nejlepší — neboj se svých cílů, dělej rozhodnutí a měj své sny. Nezapomínej snít, protože snění a sny dělají vše hezčí a jednodušší.

Tohle rezonuje? Ozvi se mi — ráda si popovídám.